Jan Žižka
Kostel sv.Petra stojí zhruba 600 m od hradu Křivoklátu. Byl založen králem Vladislavem II Jagelonským a vysvěcen současně s hradní kaplí v roce 1522. Lze předpokládat určitou vazbu na zde doložené opevnění, neznámé podoby a účelu. 1) Dnešní podoba kostela je výsledkem historizující přestavby, realizované v roce 1885.2) Kostel má obdélnou loď, ke které je na západě připojena věž a na východě nižší presbytář. Fasády rytmizují opěráky, hrotitě sklenuté okenní otvory vyplňují kružby. Do roku 1885 měl kostel výrazně kratší a nižší barokní loď. Délka lodi, která byla nižší než presbytář, se prakticky shodovala s délkou stavby uváděnou při rozšíření kostela v roce 1728. Tato skutečnost i zmínka o tom, že do barokního rozšíření stáli lidé při mši venku, vede k předpokladu, že do roku 1522 byl postaven pouze presbytář.3)
Presbytář, uzavřený třemi stranami dvanáctiúhelníka, se dodnes z podstatné části, zejména v rozsahu interiéru, dochoval v pozdně gotické podobě. Zaklenut je jedním obdélným polem křížové žebrové klenby a paprsčitým polem v závěru. Žebra vybíhají z větší části z konzol polygonálního jehlancového tvaru. Konzoly ukončuje vyžlabená římsa, která má však zhruba půlkruhový půdorys. Na jejich dolní část je navlečen tordovaný prstenec. Od nich i vzájemně od sebe se však výrazně odlišuje dvojice konzol na severním boku presbytáře. Základem střední figurální konzoly je opět protáhlý jehlan. Její horní trojbokou část s lehce konkávním středem, podpírá lidská hlava, v podstatě „busta“. Protáhlý, poměrně úzký, mužský, ale bezvousý obličej, má propracovaný nos, oči i výrazné rty. Zdá se, že určitá přirozená asymetrie, dává obličeji živý výraz. Krátký krk vystupuje z límce, ukončeného prstencem. Pod límcem vyčnívá špičatá pata konzoly. Hlavu kryje pokrývka nebo páska, pod ušima zavinutá. Nad čelem pod pokrývkou vystupují vlasy v podobě tordovaného prstence. Konzolu neukončuje římsa, ale ustupující profilace s dvojicí oblounků zde tvoří patku pro dosedající žebra. Zcela odlišnou podobu má konzola v severozápadním koutě, při triumfálním oblouku, tvarově složená ze dvou odlišně zdobených válců nad sebou. Spodní-subtilnější pokrývá síťový diamantový motiv složený s vertikálně protáhlých kosočtverců. Na jeho římsu, profilovanou oblounem a výžlabkem dosedá horní část vydutého obrysu, ze které vybíhají žebra.
Klenební žebra klínovitého, dvakrát vyžlabeného profilu, spíná ve východním paprsčitě sklenutém poli, kruhový svorník. Zdobí jej kolčí štít s „W“- monogramem krále Vladislava II Jagellonského, natočený k jihovýchodu. Dvakrát vyžlabené je i žebro meziklenební. Klínová klenební žebra v západním obdélném poli mají jednodušší profilaci pouze jedním výžlabkem. Kruhový svorník menšího průměru, než svorník východního pole, rámuje tordovaný prstenec. Plochu zdobí pětilistá rozetka, podložená pěticí listů, pootočených vůči květu o desetinu obvodu.
Jiné pozdně gotické detaily se nedochovaly. Pseudogotické kružby pocházejí z roku 1885, kdy byl barokně upraveným oknům navrácen gotický tvar. Pokud můžeme soudit z plánu z roku 1883, jednou odstupněné opěráky s pultovými stříškami, navazují na pozdně gotické řešení.4) Podstřeší presbytáře není přístupné.
Na zaklenutí presbytáře zaujme určitá různorodost detailů- klenebních konzol a žeber dvojí profilace. Velmi pozoruhodná i kvalitní je nepochybně konzola figurální. Nabízí se zde srovnání s některými konzolami v křivoklátské hradní kapli. Ve zpracování obličeje a v dalších detailech zde nalezneme řadu shodných rysů. Pozoruhodný je i výraz obličeje. Utváření nosu, natočení očí, úprava vlasů nebo provedení zavíjení pokrývky hlavy naznačuje, že může jít o práci jednoho mistra. Obdobný je i princip nasazení výzdoby na protáhlou jehlancovou konzolu. V hradní kapli je však tento motiv proveden s vegetabilním dekorem. Dá se tedy zřejmě říci, že konzola ve Sv. Petru spojuje principy dvou základních konzol střídajících se v hradní kapli. Nelze však jednoznačně říci, zda tato konzola byla prvotně určena pro kostel Sv. Petra, nebo měla být původně osazena v hradní kapli, kde tyto konzoly převážně nesou sochy apoštolů a českých patronů. Druhou možnost podporuje poněkud hrubé vytesání horní části konzoly, odlišné od bohatší profilace konzol v kapli a kontrastující poněkud s mistrným provedením hlavy. Profilace zde tedy nemusela být z nějakého důvodu vůbec dokončena a konzola byla použita v méně náročné stavbě. Zcela jistě pak nebyla pro kostel sv. Petra určena konzola-respektive původně části válcové přípory nebo sloupku, osazené v severozápadním koutě. Horní část konkávního obrysu může být opět nedokončeným prvkem. Dolní část s diamantováním nemusela být původně zhotovena jako součást hlavice. Diamantování tohoto typu, připomínající strukturu sklípkové klenby, by zde mohlo mít saský původ. Velmi blízké pojetí této výzdoby bylo uplatněno například na výzdobě patek profilací některých prvků kostela P. Marie v Mostě. 5)
Kostel sv. Petra nad hradem Křivoklátem stál tedy od svého vysvěcení v roce 1522 více jak 200 let zřejmě v podobě pouhého presbyteria, s triumfálním obloukem uzavřeným jalovou zdí. Kamenické články v interiéru ukazují, že stavba kostela, tedy nejen rok vysvěcení, souvisela s určitou etapou výstavby hradní kaple na Křivoklátě. Monogram na svorníku zřejmě potvrzuje předpoklad, že stavba byla zahájena za krále Vladislava II, tedy před jeho přesídlením do Budína v roce 1490 nebo úmrtím v roce 1516. 6) Určitá různorodost klenebních prvků může být důsledkem delšího přerušení stavby. Na druhou stranu svým provedením překvapuje figurální konzola, která se více než vyrovná kamenosochařským detailům křivoklátské hradní kaple.
Poznámky:
1) CECHNER, Antonín: Soupis památek uměleckých a historických v Království Českém, XXXVI, Okres Rakovnický 2., Praha 1913, 44-49
KOČKA,Václav: Dějiny Rakovnicka, Rakovník 1936, 125.
2) CECHNER, Antonín: Soupis památek uměleckých a historických v Království Českém, XXXVI, Okres Rakovnický 2., Praha 1913, 44. Publikován zde půdorys kostela po rozšíření v roce 1885.
3) KOČKA,Václav: Dějiny Rakovnicka, Rakovník 1936, 125.
4) SOA Praha, velkostatek Křivoklát, inv. č. Zaměření kostela před rozšířením obsahuje půdorys, příčný a podélný řez.
5) MANNLOVÁ, Heide: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě v dějinách české pozdní gotiky, Dialog 1970, 26,29
6) Srovnej např. MENCLOVÁ, Dobroslava: České Hrady II, Praha 1973, 424-435. Srovnej zde uváděné údaje a úvahy
Obrázky:
Obr. 1: Křivoklát, kostel sv. Petra, pohled na presbytář od východu. Foto Jan Žižka 2010.
Obr.2: Křivoklát, kostel sv. Petra, detailní pohled na klenbu presbytáře.Foto Jan Žižka, 2010Obr. 3: Křivoklát, kostel sv. Petra, detailní pohled na figurální konzolu na severním boku presbytáře. Foto Jan Žižka, 2010